hodnocení vzniku tepelného ostrova a vliv radiace na lokalitu (např. zvýšení skutečné i pocitové teploty v lokalitě projektu i nejbližšího okolí),
nakládání či spotřebu CO2 (s jinými skleníkovými a sledovanými plyny, pokud jsou tyto sledované v lokalitě projektu),
efekt zeleně na lokalitu projektu (zastínění, evapostranspirace, zvýšení tepelného komfortu),
nakládání se srážkovou vodou a odtokové charakteristiky oblasti,
chování větru v lokalitě (zachování přirozených větracích koridorů a omezení vzniku negativních dopadů dynamickým působením větru)
důležité lokální parametry, které jsou specifické či klíčové pro danou oblast např.: hodnocení koncentrace polétavého prachu v průmyslových oblastech.
Na základě tohoto zhodnocení je možné určit silné stránky projektu i naopak jeho rezervy a navrhnout opatření ke zlepšení stávající situace.
Simulací proudění větru v okolí stavby nebo urbanistickém celku je možné určit rychlosti proudění větru a místa častého vzniku turbulencí vlivem lokality, sadových úprav v dané lokalitě, tvaru velikosti a uspořádání navržené nebo stávající zástavby. Simulace se provádí na základě reálných klimatických dat dané lokality na adekvátně detailním matematickém modelu posuzované lokality.
Výstupem simulace je zhodnocení dané lokality v jednotlivých výškových úrovních z hlediska rychlosti proudění větru. Na základě těchto výstupů je možné komplexní zhodnocení celé lokality, lokalizace problematických míst a návrh možné úpravy ke zlepšení stávajícího stavu.
Simulací sluneční radiace na stavební objekty jsme schopni objektivně hodnotit stavební záměr již v projektové přípravě nebo naopak hodnotit stávající objekty a jejich zamýšlené změny. Simulace je vždy prováděna na základě lokálních klimatických dat adekvátně detailnímu matematickému modelu posuzovaných objektů nebo lokality.
Výstupem ze simulace je potom grafické zhodnocení posuzovaných objektů nebo lokality, ze kterého je patrná dotace slunečního záření v kWh/m2 na jednotlivé plochy v modelové situaci. V návaznosti na toto je dále možné provést lokalizování míst s nízkou a vysokou dotací slunečního záření, predikovat možná místa vzniku tepelných ostrovů, dále zjistit vhodnost umístění a natočení fotovoltaických či solárních panelů a možnosti úpravy návrhu
Studie odtokových poměrů dané stavby nebo lokality má za úkol rozdělení jednotlivých ploch uvažovaných v projektu nebo vyplývajících ze stávající situace a stanovení jejich odtokových koeficientů.
Na základě této kvantifikace a klimatických dat dané lokality je dále možné jasně stanovit množství srážkových vod, které se v dané lokalitě vsakuje přirozeně na přírodních plochách, kolik srážkových vod např. zadržují navržené zelené střechy a kolik z množství srážkové vody v území bude nutné uměle vsakovat nebo odvádět.
Studie oslunění se zabývá interiérem navrhované budovy (denní osvětlení, případně proslunění anebo obojí)
Dále se pak zabývá vlivem navrhované stavby (navrhovaných budov) na její okolí z hlediska stavební světelné techniky v rozsahu dle vyhl. 268/2009 Sb. v aktuálním znění.
Případně i oslunění pozemků okolních obytných budov dle Občanského zákoníku.
Studie biosolárních střech se zabývá vhodným návrhem zelené střechy v kombinaci s FV panely.
Jedná se o kombinaci studie radiace a stínění, tak abychom jasně definovali vhodnou polohu rozmístění panelů.
Výstupem je studie, která definuje uvažovaný skutečný výkon FV panelů a dává komplexní návod, jak k návrhu v kombinaci se zelenou střechou přistoupit.
Pro ideální návrh požadujeme doplněný chechklist (komplexní přehled požadavků, které jsou pro uvažovanou střechu známy)
v přípravě